Стан і структура пралісів Українських Карпат за результатами моніторингу

Ключові слова: головна порода; тип лісу; тип деревостану; мертва лежача деревина; природне поновлення; ярусність; життєвість; функціональність; товарність; протяжність крони.

Анотація

Нещодавні зміни у законодавстві щодо ведення лісового господарства в пралісах, квазіпралісах і природних лісах, а також постійне підвищення цікавості науковців і громадськості до лісівничих особливостей пралісових екосистем призвели до необхідності ідентифікації таких лісів та організації пралісових пам’яток природи на всій території України. Основну частину цих науково-дослідних і законотворчих робіт виконано в межах проектів ГС «Всесвітній фонд природи Україна», за даними яких вже ідентифіковано близько 100 тис. га таких лісів, але ці дані постійно оновлюються. З'ясовано, що в цих лісах з 11 головних деревних видів переважають два (бук лісовий – 58 та ялина європейська – 33%) і поширені ще два (сосна гірська – 5 та ялиця біла – 3%). Із великої кількості типів лісу (91 шт.) переважають волога чиста субучина (18%) і бучина (18%), волога чиста сусмеречина (13%), вологий смерековий субір (6%), волога буково-ялицева сусмеречина (6%) і волога смереково-ялицева субучина (5%).

Значне різноманіття типів лісу і типів деревостанів у пралісах, квазіпралісах і природних лісах, потреба в контролі за рівнем антропогенного втручання зумовили розроблення нової методики моніторингу пралісів на основі результатів їх наукових досліджень, затверджених методик моніторингу лісів та ідентифікації пралісів. Розроблену методику апробовано в 2020 р. на шести об’єктах в Українських Карпатах. Виявлено добрий стан таких лісостанів: найкращий в ялиновому пралісі, а найгірший – в ялиново-буково-ялицевому квазіпралісі, а також незначний антропогенний вплив на них (переважно інфраструктура і рекреація). Структура пралісів переважно складна і змінюється від умовно різновікового двоярусного букового квазіпралісу до різновікового чотириярусного кедрово-ялицево-ялинового пралісу.

Обґрунтовано потребу в щорічному моніторингу пралісів з наукових і созологічних позицій для контролю за їх розвитком та антропогенним втручанням у ці екосистеми.

Посилання

1. Алексеев Е. В. (1928). Типы украинского леса. Правобережье. Киев: КАИ, 120 с. [Alekseev, E. V. (1928). Types of Ukrainian forest. Right bank of Dnipro River. Kiev: KAI] (in Russian)
2. Высоцкий Г. Н. (1916). О степном лесоразведении и степном лесоводстве. Киев: А.И. Гросман, 80 c. [Vysotsky, G. N. (1916). About steppe forestry and steppe forest management. Kiev: А.І. Grosman] (in Russian)
3. Дебринюк Ю.М. (2011). Всихання смерекових лісів: причини та наслідки. Науковий вісник Національного лісотехнічного університету України «Урбанізаційні процеси в гірських ландшафтах і шляхи їхнього регулю-вання», 21(16), 32-38. [Debryniuk, Iu. M. (2011). Dieback of the spruce forests: causes and consequences. Scientific bulletin of the Ukrainian State Forestry Univer-sity, 21(16), 32-38. Retrieved from http://nltu.edu.ua/nv/Archive/2011/21_16/index21_16.htm] (in Ukrainian)
4. Докучаєв В. В. (1949). Наші степи колись і тепер. Київ-Харків: Державне видавництво сільськогосподарської літератури УРСР. 140 с. [Dokuchaev, V. V. (1949). Our steppes then and now. Кyiv-Kharkiv: State Publishing House of Agricultural Literature of the USSR] (in Ukrainian)
5. Дідух Я. П., Чорней І. І., Буджак В. В. (2016). Кліматогенні зміни рослинного світу Українських Карпат. Чернівці: Друк Арт. 280 c. [Didukh, J. P, Chorney, I. I, & Budzhak, V. V. (2016). Climatogenic changes in the plant world of the Ukrainian Carpathians. Chernivtsi: Druk Art] (in Ukrainian)
6. Калуцький І. Ф., Олійник В. С. (2007). Стихійні явища в гірсько-лісових умовах Українських Карпат (вітровали, паводки, ерозія ґрунту). Львів: Камула. 240 с. [Kalutsky, I. F., & Olijnyk, V. S. (2007). Spontaneous phenomena in the mountain and forest conditions of the Ukrainian Carpathians (winds, floods, soil erosion). Lviv: Kamula, 240] (in Ukrainian)
7. Методика визначення належності лісових територій до пралісів, квазіпралісів і природних лісів. Затв. 18.05.2018 р., №161. Київ: Міністерство екології та природних ресурсів України [Methods for determining the affiliation of forest areas to virgin, quasi-virgin and natural forests. Kyiv: Ministry of Ecology and Natural Resources of Ukraine. Retrieved from https://zakon.rada.gov.ua/laws/show/z0707-18#Text] (in Ukrainian)
8. Молотков П. И. (1966). Буковые леса и хозяйство в них. Москва: Лесная про-мышленность. 60 с. [Molotkov, P. I. (1966). Beech forests and their management. Moscow: Forest industry] (in Russian)
9. Погребняк П. С. (1968). Общее лесоводство. Москва: Колос. 440 с. [Pogrebnyak P. S. (1968). General forestry. Moskow: Kolos] (in Russian)
10. Стойко С. М. (2006). Праліси як екологічні моделі для ренатуралізації вто-ринних фітоценозів. Український ботанічний журнал, 63(3), 358-368. [Stojko, S. M. (2006). Primary forests as ecological models of re-naturalization of secondary phytocoenoses. Ukrainskyj botanichnyj zhurnal, 63(3), 358-368] (in Ukrainian)
11. Шпарик Ю. С., Коммармот Б., Беркела Ю. Ю. (2010). Структура букового пралісу Українських Карпат. Снятин: Прутпринт. 143 с. [Shparyk, Y. S., Commarmot, B., & Berkela Y. Y. (2010). Structure of the Ukrainian Carpathians beech virgin forest. Snjatyn: Prutprynt] (in Ukrainian)
12. Шпарик Ю.С., Криницький Г. Т., Дебринюк Ю. М. (2020). Тенденції ди-наміки типів лісорослинних умов і породного складу деревостанів Українських Карпат у зв’язку зі змінами клімату. Наукові праці Лісівни-чої академії наук України, 20, 82-92 [Shparyk, Y. S., Krynytskyy, H. T., & Debryniuk, Iu. М. (2020). Trends of dynamics in the site conditions types and species composition of the forest stands of the Ukrainian Carpathians in connection with climate changes. Proceedings of the Forestry Academy of Sciences of Ukraine, 20, 82-92. https://doi.org/10.15421/412008] (in Ukrainian)
13. Шпарик Ю. С., Вітер Р. М., Шпарик В. Ю. (2020). Структурні зміни букового (Fagus sylvatica L.) пралісу в контексті кліматично орієнтованого лісівництва. Ukrainian Journal of Forest and Wood Science, 11(1), 87-97 [Shparyk, Y. S., Viter, R. V., & Shparyk, V. Y. (2020). Structural changes of the common beech (Fagus sylvatica L.) virgin forest in the context of climate-smart forestry. Ukrainian Journal of Forest and Wood Science, 11(1), 87-97. http://dx.doi.org/10.31548/forest2020.01.087] (in Ukrainian)
14. Biolley, H. (1901). Le Jardinage cultural. Journal Forest Suisse, 6(52), 97-104.
15. Brang, P., Spathelf, P., Larsen, J. B., Bauhus J., Bončina A., Chauvin C. … Svo-boda M. (2014). Suitability of close-to-nature silviculture for adapting temperate European forests to climate change. Forestry, 87, 492-503. https://doi.org/10.1093/forestry/cpu018
16. EUROPARC-España. (2017). Old-growth forests: characteristics and conserva-tion value. Madrid: Fundación Fernando González Bernaldez
17. Engler, A. (1900). Wirtschaftsprincipien für die natürliche Verjungung der Wal-dungen mit besonderer Berucksichtigung der verschiedenen Standortsverhalt-nisse der Schweiz. Schweiz. Z. Forstwes, 11-12, 264-275, 300-310. [Engler, A. (1900). Economic principles for the natural association of forestry with special sup-port of the different standards of the Swiss. Swiss J. Foresters, 11-12, 264-275, 300-310] (in Germany)
18. FAO (2016). Global forest resources assessment 2015. How are the world’s for-ests changing? Second edition. Rome: FAO. Retrived from http://www.fao.org/3/a-i4793e.pdf.
19. Gayer, K. (1898). Der Waldbau. Berlin: Paul Parey. 626 p. [Gayer, K. (1898). Sil-viculture. Berlin: Paul Parey] (in Germany)
20. Gurnaud, A. (1886). La sylviculture française et la méthode du contrôle. Jacquin, Besançon. 121 s. [Gurnaud, A. (1886). French forestry and the control method. Jacquin: Besançon] (in French)
21. Janda, P., Svoboda, M., Bače, R., Čada, V., Lynn, J., & Peck, E. (2014). Three hundred years of spatio-temporal development in a primary mountain Norway spruce stand in the Bohemian Forest, central Europe. Forest Ecology and Management, 330(15), 304-311. https://doi.org/10.1016/j.foreco.2014.06.041
22. Jump, A. S., Hunt, J. M., & Peñuelas, J. (2006). Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus sylvatica. Global Change Biology, 12, 2163-2174. https://doi.org/10.1111/j.1365-2486.2006.01250.x
23. Korpel, S. (1995). Die Urwälder der Westkarpaten. Stuttgart, Jena, New York: G. Fischer, 310. [Korpel, S. (1995). The primeval forests of the Western Carpathi-ans. Stuttgart, Jena, New York: G. Fischer] (in German)
24. Machar, I., Vozenilek, V., Simon, J., Pechanec, V., Brus, J., Fulnecek, P., & Vi-tek, T. (2017). Joining of the historical research and future prediction as a sup-port tool for the assessment of management strategy for European beech-dominated forests in protected areas. Nature Conservation, 22, 51-78. https://doi.org/10.3897/natureconservation.22.12902
25. Pittner, J., & Saniga, M. (2008). A change in structural diversity and regeneration processes of the spruce virgin forest in Nefcerka NNR (TANAP) in relation to altitude. Journal of Forest Science, 54(12), 545-553.
26. Schütz, J.-P., Saniga, M., Diaci, J., & Vrška, T. (2016). Comparing close-to-nature silviculture with processes in pristine forests: lessons from Central Eu-rope. Annals of Forest Science, 73(4). https://doi.org/10.1007/s13595-016-0579-9
27. Shparyk, Y. S., Berkela, Y. Y., Viter, R. M., & Losiuk, V. P. (2018). Main types of forest stands dynamics in the Ukrainian Carpathians. Nature of the Carpa-thians, 1(3), 50-57. https://dx.doi.org/10.31548/forest2020.01.087
28. Shparyk, Y. S., Kagalo, A. A., Volosyanchuk, R. T., Savchyn, V. M., Berkela, Y. Y., Losyuk, V. P., & Plyha, A. V. (2019). Implementation of research results on virgin forests in management practice of Ukraine. In Temperate and Boreal Primeval Forests in the Face of Global Change. Birmensdorf-Lviv
29. Shukla, P. R., Skea, J., Slade, R., van Diemen, R., Haughey, E., Malley, J., Pathak, M., & Portugal P. J. (2019). Technical Summary. Climate Change and Land: an IPCC special report on climate change, desertification, land degradation, sustainable land management, food security, and greenhouse gas fluxes in terrestrial ecosystems. https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/sites/ 4/2019/11/03_Technical-Summary-TS.pdf.
30. Standovár, T., & Kenderes, K. (2003). A review on natural stand dynamics in Beechwoods of East Central Europe. Applied Ecology and Environmental Re-search, 1(1-2), 19-46. https://doi.org/10.15666/aeer/01019046
31. WWF Ukraine (2019). Virgins and ancient forests. https://wwf.ua/our_work/forests/virgin_forests/.
32. WWF Ukraine (2021). Virgin, Quazi-virgin and Natural Forests of Ukraine. http://gis-wwf.com.ua/.
33. UNESCO (2007). Ancient and Primeval Beech Forests of the Carpathians and Other Regions of Europe. https://whc.unesco.org/en/list/1133/.
34. Zenner, E. K., Lynn, J., Pecka, E., & Hobi, M. (2020). Development phase con-vergence across scale in a primeval European beech (Fagus sylvatica L.) for-est. Forest Ecology and Management, 460. https://doi.org/10.1016/j.foreco.2020.117889.
35. Zlatník, A., Korsuň, F., Kočetov, F., Kseneman, M. (1938). Prozkum přirozených lesů na Podkarpatské Rusi. Sborník výzkumných ústavů zemědělských ČSR, sv. 152, Brno. 244 p. [Zlatník, A., Korsuň, F., Kočetov, F., & Kseneman, M. (1938). Exploration of natural forests in Subcarpathian Russia. Proceedings of agricultural research institutes of the Czechoslovak Republic. 152] (in Czech)
Опубліковано
2021-06-10
Розділ
ЛІСОЗНАВСТВО ТА ЛІСІВНИЦТВО